Bedla vysoká
Bedla vysoká
Lepiota procera
syn. Macrolepiota procera
Řád: houby lupenaté (Agaricales)
Čeleď: žampiónovité (Agaricaceae)
Třeň až 35 cm vysoký; klobouk zprvu kulovitě sklenutý, někdy s hrbolkem ve středu, později široce rozložený, hnědavý s tmavšími roztrhanými šupinami na povrchu. Dužnina a lupeny bílé nebo bělavé. Hlíznatý třeň s pohyblivým prstencem. Roste od léta do podzimu ve smrčinách, ale i v jiných jehličnatých nebo smíšených lesích od nížin do hor. Pro význačnou kořennou chuť se hojně sbírá a různě upravuje. Těžko zaměnitelná houba, snad jen s příbuznou bedlou červenající (L. rhacodes), která má pevně přirostlý prsten a dužninu na řezu oranžově červenající.
Hadovka smrdutá
Hadovka smrdutá
Phallus impudicus
Řád: houby břichatkotvaré (Geastrales,
syn. Gasteromycetales)
Čeleď: hadovkovité (Phallaceae)
Nápadná houba svým vzhledem a v dospělosti odporným zápachem po hnijícím mase. Vzdáleně může připomínat smrže dlouhým válcovitým třeněm s kuželovitým, důlkatým kloboučkem. V mládí se vejčité plodnice spíše podobají pýchavkám, protože jsou obaleny bílou rosolovitou vrstvou, z níž u dospělých zbývá na spodině třeně nápadná pochva. Třeň je až 25 cm vysoký, hustě a mělce pórovitý; klobouk je pokryt olivově zelenavým slizem, který mršinovitým zápachem láká mouchy, které výtrusy rozšiřují. Roste od léta do podzimu v listnatých, zejména bukových lesích od nížin až do podhůří. Dospělé plodnice jsou pro zápach nepoživatelné. Příbuzná psivka obecná (Mutinus caninus), rostoucí ve stinných hájích, příjemně voní po ovoci, ale ani ona není jedlá.
Hřib smrkový
Hřib smrkový
Boletus edulis
Řád: houby lupenaté (Agaricales)
Čeleď: hřibovité (Boletaceae)
Nejpohlednější, nejhledanější a nejčastější ze tří podobných hřibů. Hřib borový a dubový se mimo rozdíly v zabarvení liší soužitím podhoubí s kořeny odlišných stromů. Světlý třeň hřibu smrkového má síťku v horní polovině; hřib dubový má síťku z velkých ok po celém tlustém třeni; hřib borový s červenohnědým výrazným kloboukem má třeň s jemnou a hustou síťkou. Hřib smrkový roste především ve smrčinách od července do října, od nížin do hor; hřib dubový od jara do září v listnatých lesích, na rybničních hrázích osázených duby, řidčeji pod jinými stromy; hřib borový celé léto i na podzim v písčitých borech, méně často v jiných lesích v nižších polohách.
Kozák březový
Kozák březový
Leccinum scabrum
syn. Krombholzia scabra
Řád: houby lupenaté (Agaricales)
Čeleď: hřibovité (Boletaceae)
Masitý klobouk má za sucha často rozpukaný, dužnina je vodnatě bělavá a záhy měkne; rourky bělavě šedé, rovněž záhy měknou. Třeň je vytáhlý. tuhý, bělavý až bělavě šedý, vláknitý, posetý drobnými červenavými šupinkami, dužnina na řezu jemně růžová až šedá. V létě a na podzim často roste pod břízami nebo osikami od nížin do hor. V teplých oblastech roste příbuzný kozák habrový (L. carpini) s kloboukem tmavším, téměř černohnědým; dužnina otlačením černá.
Křemenáč osikový
Křemenáč osikový
Leccinum aurantiacum
syn. Krombholzia aurantiaca
Řád: houby lupenaté (Agaricales)
Čeleď: hřibovité (Boletaceae)
Plodnice s kloboukem tmavě oranžovým až hnědočerveným. Třeň vytáhlý, tuhý, bílý až šedavý, pokrytý zprvu bělavými, později načervenalými až hnědavými vločkovitými šupinkami. Dužnina bílá, zbarvuje se šedavě až načernale. Roste hojně v lesích různého složení, ale vždy pod osikami, od léta do podzimu, od nížin do hor. Hojně se sbírá, protože bývá téměř vždy zdravý. Podobný křemenáč březový (L. testaceoscabrum) má světlejší, spíše oranžový klobouk; mladé plodnice mají na třeni černavé šupinky.
Muchomůrka růžovka
Muchomůrka růžovka
Amanita rubescens
Řád: houby lupenaté (Agaricales)
Čeleď: muchomůrkovité (Amanitaceae)
Masitý klobouk je růžový až červenohnědý s hnědavými bradavčitými šupinami. Tlustá dužnina je na řezu masově růžová, lupeny bělavé s narůžovělým zabarvením. Naspodu vysokého, štíhlého třeně je hlízovitá ztlustlina; pod kloboukem je široký bělavý až šedorůžový prsten, na svrchní straně obvykle hustě rýhovaný. Od podobných nejedlých muchomůrek rozeznáme růžovku podle červenání dužniny a rýhování prstenu. Růžovka nebo též "masák" roste v létě a na podzim od nížin do hor ve všech typech lesů, především pod smrky.
Smrž jedlý
Smrž jedlý
Morchella esculenta
Řád: kustřebkotvaré (Pezizales)
Čeleď: smržovité (Morchellaceae)
Plodnice rozlišena v klobouk a třeň. Klobouk je většinou vejčitý nebo kulovitý, až 8 cm vysoký,
žlutavý až hnědavý, s nepravidelnými hlubokými a širokými důlky, které nevytvářejí souvislé řady,
spíše připomínají zmačkaný včelí plást. Známá jarní houba rostoucí v dubnu a
květnu ve světlých listnatých nebo smíšených lesích, ale též ve starých