Vysoký krevní tlak - Hypertenze
Jeho počáteční stádia probíhají bez jakýchkoli projevů. Později se objevují bolesti hlavy, poškození tepen a tělesných orgánů.
Jak vzniká
Vysoký krevní tlak se již od dob doktora Franka rozděluje na „esenciální“ a „sekundární“. V případě esenciální hypertenze neznáme přesný důvod vzestupu krevního tlaku. Podílí se na něm pravděpodobně řada různých mechanismů. Patří k nim například genetické vlohy, nadměrný přívod soli, zvýšená konzumace alkoholu, sedavý způsob života, obezita, a stres.
Pod pojmem sekundární hypertenze se skrývá pestrá řada známých příčin. Vysoký krevní tlak je v takovém případě jen příznakem jiného onemocnění nebo poruchy. Obvykle vzniká následkem poškození nebo poruchy funkce Vašich vnitřních orgánů (např. ledvin).
Jak se projevuje
Hypertenze se obvykle nijak neprojevuje. Přijde se na ni většinou náhodou při běžném lékařském vyšetření. Nemocní se cítí dobře a na první pohled jim nic nechybí. O to zákeřnější ale umí vysoký tlak být. Je jedním z hlavních rizikových faktorů pro rozvoj aterosklerózy. Dlouhodobé působení vysokého krevního tlaku postupně poškozuje cévní stěny a způsobuje jejich kornatění. K orgánům nejvíce náchylným na působení vysokého krevního tlaku patří zejména srdce, ledviny a oči. Hypertenze přímo či nepřímo zodpovídá za ischemickou chorobu srdeční (infarkt, anginu pectoris), cévní mozkovou příhodu, selhání ledvin, poškození drobných krevních cév v okrajových částech těla (nohy, ruce), poškození oční sítnice a nepravidelnou srdeční činnost. K příznakům přímo způsobených vysokým krevním tlakem patří bolest hlavy, únava a snížená výkonnost.
Jak se potvrdí
Diagnózu hypertenze stanovuje lékař na základě interního vyšetření. Obvykle nestačí jen jednou naměřené vysoké hodnoty tlaku. Jejich příčinou může být chvilkové rozčilení, obava z neznámého prostředí lékařské ambulance nebo ze samotného lékaře. O hypertenzi proto většinou mluvíme až při opakovaném naměření vysokého krevního tlaku při několika na sobě nezávislých měřeních. Hranice, od které je již krevní tlak považován za vysoký, byla mezinárodní úmluvou stanovena na 140/90 mmHg (milimetrů rtuti). Tyto hodnoty jsou považovány za hraniční. Vše nad nimi je již vysoký krevní tlak. V pátrání po příčinách Vaší hypertenze se používají laboratorní biochemická vyšetření Vaší krve, elektrokardiografie, echokardiografie i rentgenové snímkování. Teprve po vyloučení všech jiných příčin Vám může lékař nalepit nálepku „esenciální hypertenze“.
Jak se léčí
Cílem léčby vysokého krevního tlaku je jeho postupné snižování až na hodnoty menší nebo rovné 140/90 mmHg a dlouhodobé udržení takového optimálního stavu. Používá se k tomu několik způsobů. Prvním z nich je terapie nefarmakologická. Spočívá v několika základních opatřeních:
- snížení tělesné hmotnosti
- omezení konzumace soli na 5 miligramů denně
- snížení konzumace alkoholu
- zvýšení fyzické aktivity
- omezení stresových situací a psychického napětí
- nekouření