Barvínek menší
Barvínek menší
Vinca minor
Řád: hořcokvěté (Gentianales)
Čeleď: toješťovité (Apocynaceae)
Vytrvalá bylina s dřevnatým oddenkem dlouze plazivým, kořenujícím. Nekvetoucí lodyhy plazivé, kořenující,
při spodině někdy dřevnatějící, kvetoucí, krátké, nejvýše 20 cm vysoké, přímé nebo vystoupavé.
Listy kožovité, vstřícné, vždyzelené, podlouhle kopinaté až elipsovité, celokrajné, lysé. Květy dlouze stopkaté,
v úžlabí listů, jednotlivé, pětičetné. Koruny řepicovité, světle modré až modrofialové,
zřídka bělavé nebo narůžovělé, cípy zakřivené, obvejčitě klínovité. Plodem dva naspodu srostlé měchýřky.
Kvete v dubnu a květnu. Roste roztroušeně v listnatých lesích a křovinách od nížin do podhůří; pěstuje se pro ozdobu,
zplaňuje a místy zdomácňuje. Říká se mu také "brčál". Chráněná rostlina. S listy opadavými a
na okraji brvitými roste vzácně na jižním Slovensku na lesostepních stráních barvínek bylinný (V. herbacea),
který je také chráněnou rostlinou.
Bez černý
Bez černý
Sambucus nigra
Řád: štětkokvěté (Dipsacales)
Čeleď: zimolezovité (Caprifoliaceae)
Většinou keř, ale také tenkokmenný nízký stromek s větvemi vyplněnými bílou dření (známá "duše").
Listy lichozpeřené se dvěmi jařmy elipsovitých až podlouhlých, zašpičatělých, mimo spodinu u řapíku pilovitých lístků.
Plochá květenství vrcholičnatá, bohatá, květy pronikavě vonné, žlutavě bílé. Plody lesklé černé peckovičky.
Kvete v červnu a červenci. Roste hojně v křovinách, lesích, u plotů a na rumištích od nížin do podhůří.
Květenství a plody jsou jedlé a chutné, listy a kůra jsou mírně jedovaté!
Dobromysl obecná
Dobromysl obecná Origanum vulgare Řád: hluchavkokvěté (Lamiales) Čeleď: hluchavkovité (Lamiaceae) Vytrvalá bylina, až přes půl metru vysoká, s oddenkem dřevnatým, výběžkatým. Lodyhy zpravidla přímé, listnaté. Listy krátce řapíkaté, podlouhle vejčité, téměř celokrajné, žláznatě tečkované, prosvítavé, často fialově naběhlé. Květenství je chocholičnatá lata; květy světle nachové, zřídka bělavé; tvrdky hnědé. Kvete od července do září. Roste dost hojně na výslunných stráních, v křovinách, na pasekách a při okraji lesů, hlavně v teplejších oblastech. Podobná majoránka zahradní (Majorana hortensis) se u nás pěstuje v zahradách jako aromatické koření a přísada do řady našich jídel; bez ní bychom si je dnes nedovedli představit, ale do naší kuchyně se majoránka dostala až ve středověku, nejdříve ovšem jako léčivka. 
Kozlík lékařský
Kozlík lékařský
Valeriana officinalis
Řád: štětkokvěté (Dipsacales)
Čeleď: kozlíkovité (Valerianaceae)
Vytrvalá bylina, až přes 1 m vysoká, s krátce plazivým a často výběžkatým oddenkem,
při vadnutí význačně páchnoucím. Listy peřenosečné, dolní řapíkaté, horní přisedlé.
Květy v bohatém trojramenném vidlanu, koruny pětičetné, bílé nebo narůžovělé. Nažky chmýrnaté.
Kvete od června do září. Roste v pobřežních křovinách, na luzích, vlhkých loukách a
křovinatých stráních od nížin do hor. Osobitě páchnoucí oddenek obsahuje řadu léčivých látek,
takže kozlík je cennou léčivkou. Je také znám pod názvem "odolen".
Nízký kozlík dvoudomý (V. dioica) má přízemní listy téměř nedělené, vejčité, lodyžní až lyrovitě peřenosečné
a květy jednopohlavné. Roste na vlhkých loukách a slatinách.
Kopřiva dvoudomá
Kopřiva dvoudomá
Urtica dioica
Řád: kopřivokvěté (Urticales)
Čeleď: kopřivovité (Urticaceae)
Statná vytrvalá bylina, dvoudomá, 50 - 150 cm vysoká. Lodyhy přímé, zřídka chudě větvené; oddenek plazivý.
Listy řapíkaté, podlouhle vejčité, srdčité, špičaté, pilovitě zubaté. Prašníková květenství přímá, převislá,
delší než řapíky listů; pestíková latnatá, nicí, delší. Okvětí zelenavé, nažky vejčité.
Celá rostlina je pokryta žahavými chlupy. Kvete od června do října. Roste hojně na rumištích, v pobřežních křovinách,
ve vlhčích lesích, v příkopech, podél cest a plotů od nížin až do hor.
Pampeliška lékařská
Pampeliška lékařská
Taraxacum officinale
Řád: hvězdnicokvěté (Asterales)
Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae, syn. složnokvěté)
Vytrvalá, mléčící, 20 - 40 cm vysoká bylina. Listy přízemní růžice kracovitě laločnaté až peřenodílné
nebo jen lyrovitě vykrajované. Stvoly bezlisté, jednoúborné, vnější zákrovní listeny čárkovité, sehnuté,
vnitřní vzpřímené a delší. Květy zlatožluté; nažky drobně hrbolkaté s dlouhým zobánkem a bílým chmýrem.
Kvete od dubna do srpna. Roste obecně na loukách, pastvinách, trávnících a jako plevel v zahradách
a podél cest od nížin do hor. V posledních letech se této rostlině, obecně známé jako pampeliška,
znovu vrací toto pojmenování i v odborné literatuře a řadu let vnucované jméno "smetanka" je již zcela opomíjeno.