Zámek Lysá nad Labem
Barokní zámek je nejvýznamnější památkou města Lysá nad Labem na Nymbursku ve Středočeském kraji. Zámek je trojkřídlý objekt, jehož střední trakt je dvoupatrový, obě boční křídla jsou patrová. Nejstarší je východní v jádru renesanční křídlo, které je na nádvorní straně zdobené sgrafitovým kvádrováním. Severní trakt s mělkým rizalitem a arkádovým podjezdem je barokní. Na jeho východní straně je kaple Tří králů. Plastická výzdoba zámku z doby kolem roku 1775 je dílem I. F. Platzera. Zámecký park má rozlohu 21 ha. Jeho větší část má přírodně krajinářský charakter s palouky a mohutnými stromy. Před východním křídlem je francouzská zahrada s plasticky tvarovanými habrovými alejemi, jsou v ní mimořádně hodnotné barokní plastiky, které pochází převážně z 1. poloviny 18. století. V letech 1562 – 1567 byl gotický hrad přestavěn podle projektu B. Wohlmuta na renesanční zámek, který byl koncem 16. století upraven pro letní pobyt císaře Rudolfa II. V roce 1647 koupili zdejší panství Šporkové. Za Františka Antonína Šporka byl zámecký areál barokně upraven a rozšířen. Ve 2. polovině 18. století byl pak celý zámecký komplex klasicistně upraven.
František Antonín Špork (9.března 1662, Lysá nad Labem 30.března 1738,Lysá nad Labem) byl český šlechtic, významný mečenáš umění.
Hrabě Špork vystupoval jako ostrý kritik společenských poměrů a zastánce myšlenek náboženské tolerance, na jejichž podporu vydával knihy ve své tajné soukromé tiskárně. Vyzrazení tiskárny v Lysé nad Labem nezůstalo bez následků. Dlouhý soudní proces vyvrcholil roku 1729 konfiskací knihovny a obžalobou z kacířství. Díky vlivným přátelům Špork vyvázl jen s vysokou pokutou. Špork pak proslul zejména jako mecenáš významných umělců (především sochaře Matyáše Bernarda Brauna) a jeho jméno je trvale spojeno s vybudováním Kuksu a areálu zámku v Lysé nad Labem. Kromě toho podpořil vydání Kancionálu Slaviček Rájský (1719), který sestavil Jan Josef Božan. Každý rok se v Lysé nad Labem pořádají na jeho počest Slavnosti Hraběte Šporka.
